ARCIBISKUP MICHAL ULOŽIL V TEPLICÍCH OSTATKY MUČEDNÍKA

V sobotu, 26. 9., na svátek Povýšení sv. Kříže zavítal do Teplic arcibiskup pražský a českých zemí Vladyka Michal. Významná a výjimečná byla tato návštěva. Významná z pohledu pravoslavných věřících, ale i z pohledu obyvatel města a celého kraje. Vladyka přijel nejen navštívit teplickou farnost a sloužit svatou liturgii v chrámový svátek Povýšení sv. Kříže, či promluvit a posedět s věřícími a přinést jim tak radost a požehnání. Poslání Vladyky Michala bylo tentokráte ještě mnohem hlubší a významnější. Přijel požehnat a posvětit přeložení ostatků křesťanského prvomučedníka sv. Clari do nového relikviáře. Přijel podpořit a zaštítit bohulibé dílo vytvoření významného poutního místa nad těmito ostatky.

Nemnozí vědí, že v teplickém chrámu Povýšení sv. Kříže jsou uloženy ostatky jednoho z křesťanských prvomučedníků. Ve skrze kompletní ostatky byly darovány do Teplic v sedmnáctém století římským papežem, jako dar knížecí rodině Clary-Aldringen. Tato knížecí rodina teplické panství vlastnila a také pozvedla do slávy a prosperity a významu evropského formátu. Od roku 1637, jsou uloženy ostatky v původním proskleném relikviáři, v kapli chrámu. Byly a jsou, navštěvovány věřícími a prosebníky z řad lázeňských pacientů i hostů. Již více jak padesát let jsou pak spravovány Pravoslavnou církví.

Uložení tak významných duchovních ostatků do nejstaršího chrámu, nejstaršího lázeňského města ve střední Evropě bylo záměrné a promyšlené. Vždyť smrt tohoto světce je pro horké prameny lázní symbolická a určující. Podle předávané tradice zemřel sv. Clari pro svou křesťanskou víru umučením a to tak, že byl zaživa uvařen ve vroucím oleji. I z těchto důvodů je mu přiznáván dar přímluvy za nemocné i postižené k jejich uzdravení. V tomto ohledu je v něm spatřován patron lázeňství.

Vladyka Michal přijel svou osobností a autoritou podpořit a zaštítit myšlenku vytvořit nad ostatky významné poutní místo křesťanství. Tu se místní pravoslavná církevní obec, pod vedením okresního protopresbytera Miroslava Vachaty a ve spolupráci s neziskovou organizací EUROPEAN INITIATORY INSTITUTE rozhodla zrealizovat.

Vladyka Michal po svém přivítání posvětil nový relikviář, kam poté přeložil a zapečetil kosterní ostatky sv. Clari. Původní barokní relikviář bude pod dohledem Národního památkového ústavu restaurován a poté spolu s dalšími artefakty a vzácnými díly, které se nacházejí v chrámu, znovu pro veřejnost vystaven v připravované expozici.

Je nutné spatřovat v myšlence poutního místa nejen rozměr samotného duchovního poslání, tak jak ho vnímáme my, pravoslavní věřící. Dalším rozměrem je také aktivní propojení církve se společenstvím státu, ve kterém žijeme, a národa, jehož jsme součástí. Musíme vnímat toto dílo i v propojení na Slovanský a také široce křesťanský rozměr. V neposlední řadě pak na rozměr širokého společenství s těmi, jejichž víra a duchovnost není prozatím nějak ohraničena.

A tak se také, skrze toto dílo, nebo chcete-li moderně tuto myšlenku, či projekt poutního místa, naplňuje jedno z nejzásadnějších poslání pravoslavné církve. Spojovat lidi a společenství a rozšiřovat jim obzory a možnosti růstu.